Kvalitní veřejné finanční výkaznictví má zásadní význam při řešení problémů, na něž upozornila globální hospodářská a finanční krize. Je základem vládní politiky a pomáhá k vyšší dlouhodobé udržitelnosti a odolnosti národní ekonomiky a veřejných služeb.

 Důchodci bez důchodů. Školy bez studentů. Studny bez vody. To je jen několik důsledků, k nimž může dojít – a k nimž dochází – pokud vlády nemají potřebné finanční informace k tomu, aby pro své občany učinily nejlepší dlouhodobá rozhodnutí.

Jednoduché účetnictví, založené na příjmech a výdajích, které v určité formě uplatňuje 75 procent vlád po celém světě, je samozřejmě užitečné. V konečném důsledku však jednoduché účetnictví neposkytuje nejpřesnější obraz finančního zdraví státu ani neumožňuje vládním činitelům odpovědným za rozhodování o státním rozpočtu adekvátně plánovat rozvoj, dodávky a poskytování služeb, programů a infrastruktury, na něž se lidé spoléhají. Podvojné účetnictví, založeném na akruálním principu, které Česká republika začala využívat již v roce 2010, vytváří možnost realizovat hodnotu a spravovat aktiva a závazky veřejného sektoru.

Právě proto jsou IFAC a ACCA tak odhodlány podporovat zavádění mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS), které jsou základem pro akruální účetnictví veřejného sektoru, a rozvíjet silnou profesi se schopností chápat, implementovat a řídit tyto systémy. Ve snaze dosáhnout tohoto cíle, ACCA ve spolupráci s IFAC provedla průzkum s názvem: Is cash still king? Maximising the benefits of accrual information in the public sector. K této zprávě přispělo a bylo konzultováno 27 odborníků z 9 zemí světa, mimo jiné například z Velké Británie, Slovenska, Rakouska, Kanady a Švýcarska. Ve zprávě se dočteme, co zjistily země, které zavedly akruální účetnictví, s tím, že tento globální přechod vytváří skutečnou hodnotu a jde při něm o více než jen o „dodržování předpisů“.

Mezinárodní index finanční odpovědnosti veřejného sektoru z roku 2018 zjistil, že 65 procent dotázaných vlád zavedlo akruální účetnictví anebo jeho zavedení plánují do roku 2023. Patří mezi ně země jako Rakousko, Francie, Španělsko, Velká Británie, Kanada, Švýcarsko, Švédsko, Finsko a mnoho dalších po celém světě. Česká republika byla jednou z prvních zemí, která do svých veřejných financí implementovala principy akruální účetnictví, základní koncept současného účtování a účetnictví.

VÝHODY AKRUÁLNÍHO ÚČETNICTVÍ VE VEŘEJNÉM SEKTORU

Všichni dotázaní odborníci se shodli, že transparentnost, odpovědnost, finanční důvěryhodnost a poskytování vytváření informací nezbytných pro rozhodování, jsou hlavními přínosy zavedení akruálního účetnictví. Realizace přínosů závisí na úrovni a typu zavedeného akruálního účetnictví. Transparentnost a další zmíněné přínosy byly klíčovými body, díky nimž se Česká republika v roce 2008 rozhodla zahájit proces zavádění akruálního účetnictví. Rozhodnutí české vlády rovněž vycházelo z názorů odborníků, kteří uváděli, že akruální účetnictví může posilovat mechanismus odpovědnosti vlády za její výdaje. Parlamentní výbory hrají roli v tom, že vlády volají k odpovědnosti za využití zdrojů státního rozpočtu s využitím nových informací získaných díky akruálnímu účetnictví. V tabulce č. 1 níže jsou uvedeny výhody a míra složitosti různých modelů finančního výkaznictví a tvorby rozpočtu.

 

řádná správa majetku a účtování o očekávaných opravách a údržbě

Obecně platí, že aktiva veřejného sektoru jsou držena proto, že jsou potřebná pro obstarávání veřejných statků nebo poskytování služeb a v případě jejich poškození bude pravděpodobně nutné je nahradit. Zjednodušené účetnictví může od údržby odrazovat, zatímco prostřednictvím finančního výkaznictví se v akruálním účetnictví vykazují také náklady spojené s opotřebením aktiv. Nové informace dostupné prostřednictvím akruálního účetnictví, pomáhají určit, kdy jsou například opravy a údržba aktiv nedostatečná.

Informace z akruálního účetnictví jsou rovněž užitečné ve chvíli, kdy končí životnost aktiva. Odpovědné osoby mohou díky nim lépe pochopit, kam směřovat zdroje k financování nahrazování aktiv. Toto vykazování je užitečné při zlepšování správy aktiv a v konečném důsledku i při zlepšování kvality veřejných služeb z vládních investicí.

SPRÁVA ZÁVAZKŮ A IDENTIFIKACE FISKÁLNÍCH RIZIK

Akruální principy účetnictví jsou přínosné pro organizace veřejného sektoru, neboť jim poskytují informace nezbytné ke správě závazků a umožňují vládám přijímat rozhodnutí směřující k dosahování jejich cílů, aniž by zatěžovalo budoucí generace nezvládnutelným dluhem. Aby vláda byla schopná zachovat udržitelnou finanční pozici, je nezbytné, aby efektivně řídila své závazky. V akruálním účetnictví se vytvářejí nové informace o podmíněných závazcích, které mohou být pro vlády užitečné při identifikaci potenciálních fiskálních rizik.

 OSTRANĚNÍ FISKÁLNÍCH ILUZÍ A NEREÁLNÝCH POBÍDEK

Přechod na akruální účetnictví umožňuje vytvořit fiskální rámec s cíli, které berou v potaz dopad rozhodnutí na státní rozpočet. Brání přesouvání nákladů mimo rámec dohodnutých fiskálních rámců – kde by takové rozhodnutí nepřinášelo očekávané výnosy vzhledem k vynaloženým investicím.

Celkové účetnictví státu, připravené na akruálních principech, poskytuje ucelený obraz o jeho finanční situaci. Získat úplný obrázek o zdrojích, závazcích a rizicích pro veřejný sektor je možné pouze v rámci plné konsolidace, která zahrnuje i státní podniky (SP). Další informace získané z akruálního účetnictví znamenají, že vládní činitelé s rozhodovací pravomocí jsou lépe informováni o rozsahu závazků a rizik, jimž čelí veřejný sektor – a mohou lépe posoudit, jaké kroky je třeba přijmout ke snížení nebo zmírnění těchto výzev.

 Ian Ball, bývalý generální ředitel IFAC, poznamenal: „Zdá se být nepochopitelné, že pro tak složitý subjekt, jako je stát, by vyhovovalo cokoliv kromě akruálního účetnictví a rozpočtování.“ Veřejný sektor je ze své povahy rozsáhlý a složitý. Jeho úkolem však také je zajistit stabilitu a udržitelné základy pro kteroukoli prosperující společnost. Přijetí účetnictví na akruální bázi časového rozlišení je základním kamenem řádné správy věcí veřejných a může podpořit země, které se snaží zlepšovat své systémy řízení veřejných financí (ŘVF).

Vlády na celém světě se snaží sestavovat své účty na akruálním základě, protože na rozdíl od jednoduchého účetnictví poskytuje úplnější představu o finanční situaci a finanční výkonnosti státu, a to díky tomu, že do účetnictví zahrne všechny příjmy, výdaje, aktiva a závazky, které vytvářejí finanční situaci státu a příslušných účetních jednotek k danému okamžiku. Takto uvažovala i česká vláda, když v roce 2007 zahájila účetní reformu v oblasti veřejných financí.

Za hranicemi České republiky se také můžeme setkat s pozitivními příklady pro zavedení akruálního účetnictví ve veřejných financích. Například Rakousko v současné době neplní podmínky dohodnuté s Evropskou unií v oblasti emisí uhlíku, což vyvolalo debatu o nezbytnosti tvorby rezerv. Prostřednictvím akruálního účetnictví se důsledky nesplnění závazků projevily transparentněji. Ve Švýcarsku, díky komplexnímu pohledu veřejných závazků, které obsahují i údaje o závazcích státních podniků, mohl švýcarský parlament diskutovat o státním zadlužení, zejména o zvyšování státního dluhu prostřednictvím státních podniků, když konsolidované finanční výkazy připravené na akruálních principech poskytly úplný obraz o výšce státního dluhu.

 Lucia Kašiarová ze slovenského Ministerstva financí vysvětlila, jaké nové informace jsou k dispozici díky implementaci akruálního účetnictví na Slovensku: „Všechny subjekty ve veřejném sektoru jsou nyní povinny vypracovávat účetní závěrky s konsolidovanými výkazy na úrovni jednotlivých rezortů. Tyto závěrky jsou veřejně přístupné. Vyšší transparentnosti je dosaženo díky výroční správě Slovenské republiky. Panuje zde transparentnost o výsledcích a stavu majetku a závazků státních podniků, jaké nebylo dosaženo nikdy předtím. Díky auditu konsolidované finanční závěrky státu je dosaženo zvýšené důvěry ve vykazovaná čísla. Celkově bylo dosaženo zvýšené dostupnosti a kvality finančních informací.“

Informace vytvořené vypracováním finančních výkazů státu na akruálních principech vytvářejí příležitosti ke zvyšování odpovědnosti a transparentnosti. Několik z dotazovaných odborníků ve zprávě uvedlo, že přechod na akruální účetnictví, a zejména postupování podle mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS), znamená, že informace jsou vytvářeny konzistentním způsobem ve všech článcích veřejného sektoru, díky čemuž jsou informace dostupnější a lépe srovnatelné mezi jednotlivými subjekty. Někteří odborníci rovněž poznamenali, že finanční výkazy založené na akruálním principu jsou srozumitelné pro více lidí, protože je lze lépe srovnat s účetnictvím soukromého sektoru.

Aby bylo možné sestavit konsolidovaný finanční závěrku státu, je naprosto zásadní, aby byl na všech úrovních konsolidovaných účetních jednotek používán jednotný účetní informační systém. Slovensko v současné době centralizuje svůj účetní informační systém, protože existuje mnoho vnitrostátních transakcí a manuálních procesů. Liší se rovněž kvalita finančních systémů na úrovni jednotlivých sektorů, a účetnictví není tedy konzistentní napříč celou státní správou. Existuje snaha, aby tvorba akruálních informací vytvořila společný standard, díky němuž se tento proces stane rutinnějším. Je však náročné najít jeden účetní systém, který bude vyhovovat všem veřejným subjektům, jelikož subjekty veřejných financí nejsou jeden podnik, ale mnoho podniků s mnoha různými povinnostmi.

Na Slovensku jsou finanční výkazy ze zákona ověřovány auditory ze soukromého sektoru. Tito auditoři konstruktivně spolupracují s pracovníky příslušného ministerstva. Josef Hýbl ze společnosti Deloitte na Slovensku ve zprávě o úspěšnosti tohoto uspořádání uvedl, že na začátku se po vykonání auditu provádělo ve státních účtech 100 úprav, avšak tento počet byl snížen na stávajících 36. Povinnost nezávislého auditu je dobrá pro zvyšování kvality finančních výkazů, ale také pro posilování důvěryhodnosti v poskytnuté finanční informace.

Závěr

Při tvorbě rozvahy veřejného sektoru s použitím účetnictví prováděného na akruální bázi lze získat více kvalitnějších informací, které napomáhají ke zlepšování hospodářských výsledků země. Přijetí akruálního účetnictví je nepochybně spjato s dostatkem profesionálních účetních s příslušnou kvalifikací. Nyní se v praxi očekává, že finanční ředitelé, ale i zmiňovaní účetní ve státní správě, budou disponovat adekvátní finanční kvalifikací. Tvorba důvěryhodných informací potřebných pro rozhodování, vyžaduje silnou kontrolní složku, která bude sledovat postup reforem. Analýzy MMF ukazují, že zlepšení čistého bohatství země je podstatným přínosem, mimo jiné v podobě placení nižších úroků ze státních dluhů a kratších a méně hlubokých recesí (MMF 2018). Akruální účetnictví není konečným cílem. Je to přímý důsledek cíle zlepšovat výkonnost, a to jak při poskytování veřejných služeb, tak při správě rozvahy státu. Zpráva Is cash still king? Maximising the benefits of accrual information in the public sector ukazuje, že akruální účetnictví poskytuje nové informace, které vedou ke zlepšení rozhodování vlády a umožňují další kroky, které podporují silnější finanční řízení ve veřejném sektoru.

Celou zprávu najdete na: https://www.accaglobal.com/gb/en/professional-insights/global-profession/Is_cash_still_king.html

Odebírejte novinky od ACCA

Odebírejte novinky od ACCA

Zapište se do našeho newsletteru, aby vám neunikly poslední novinky ze světa ACCA.

Děkujeme za zapsání do mailového seznamu. Již brzy se můžete těšit na zprávy od ACCA.

Pin It on Pinterest

Share This