Již za dva roky se budou na vybrané společnosti vztahovat pravidla vyplývající z nové Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti CSRD. Vznikne jim povinnost podávat zprávy o environmentálních, sociálních a správních dopadech svého podnikání, a to včetně ověření informací zveřejněných v těchto zprávách. Dle Viery Kučerové, regionální ředitelky organizace ACCA, která se věnuje vzdělávání a certifikaci profesionálů z oboru financí, se směrnice může týkat až 2 tisíc českých firem a přispět by měla zejména k eliminaci tzv. Greenwashingu.

Na co konkrétně se směrnice CSRD zaměřuje?

CSRD má řešit nedostatky ve stávajících pravidlech pro zveřejňování nefinančních informací. Protože nebylo předepsané, co přesně a jak se má vykazovat, docházelo k tzv. Greenwashingu, kdy si firmy vybraly ke zveřejnění jen informace, které se jim hodily. Cílem CSRD je tedy zejména položit základy norem pro podávání zpráv o udržitelnosti v rámci celé Evropské unie a světa a zároveň vyhnout se Greenwashingu. Nová směrnice je jedním ze základních kamenů Zelené dohody pro Evropu a Agendy udržitelného financování OSN.

Jaké CSRD přináší změny v porovnání s osm let starou směrnicí o nefinančním reportingu NFRD?

Základním rozdílem je to, že směrnice CSRD nově stanoví povinnost podávání zpráv o udržitelnosti podniků širšímu spektru společností a také zavádí podrobnější požadavky na jejich obsah.

Zprávy o udržitelnosti budou také muset být ověřeny nezávislým statutárním auditorem nebo akreditovaným nezávislým certifikačním subjektem. To investorům a jiným uživatelům výročních zpráv společností konečně umožní přístup ke spolehlivým, transparentním a srovnatelným údajům. Ověření podléhají i výkazy mimoevropských společností. Jak pro statutární orgány firem, které budou muset ručit za to, že informace o udržitelnosti jsou v souladu s CSRD, tak i pro auditory. To ovšem znamená, že auditoři a také finanční odborníci budou muset mít speciální vzdělání a je nezbytné, aby se na to připravily i vzdělávací systémy, a to jak v rámci státního školství, tak i profesních komor.

Kolika se to v ČR dotkne firem a kterých?

Směrnice se může týkat až 2 tisíc českých subjektů. Pravidla EU pro vykazování údajů o udržitelnosti se vztahují na velké společnosti tzv. veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, na velké firmy s více než 250 zaměstnanci a s obratem nad 40 milionů EUR a na všechny společnosti kótované na regulovaných trzích. Pro mimoevropské společnosti se požadavky předložit zprávu o udržitelnosti nově vztahují na všechny organizace, které v EU vytvářejí čistý obrat 150 milionů EUR a mají v EU alespoň jednu dceřinou společnost nebo pobočku. Nově jsou zahrnuty rovněž kótované malé a střední podniky s přihlédnutím k jejich specifickým vlastnostem. A nepřímo, v rámci dodavatelských vztahů, se pak směrnice dotkne i dalších firem, které jsou například partnery společností, na které se směrnice CSRD vztahuje. I tyto firmy budou muset dopady své činnosti sledovat a svým partnerům a odběratelům tyto údaje poskytovat, pokud si budou chtít tyto velké odběratele udržet.

Jak bude implementace nových pravidel probíhat?

Proces implementace nových pravidel probíhá během českého předsednictví EU a členské státy budou mít 18 měsíců na převedení povinností vyplývajících ze směrnice do národních legislativ.

Povinnost sestavit a zveřejnit zprávu podniku o udržitelnosti začne platit od ledna 2024 pro společnosti, které podléhají směrnici o nefinančním výkaznictví z roku 2014. Od ledna 2025 pro velké společnosti, které v současnosti nepodléhají směrnici o nefinančním výkaznictví. A konečně od ledna 2026 pro kótované malé a střední podniky, malé úvěrové instituce a tzv. kaptivní pojišťovny.

Kdo se povinnostmi vyplývajícími z nové směrnice bude v dotčených organizacích zabývat, kdo to bude mít v gesci?

Firmy už nyní řeší, zda přípravu zpráv o udržitelnosti má mít na starosti finanční oddělení, marketing nebo jiné oddělení v rámci firmy. Byť jde o nefinanční reporting, měli by to z našeho pohledu být většinou finanční ředitelé, kdo agendu povedou, neboť mají k dispozici data, na jejichž základě lze navrhnout opatření a připravit strategie nezbytné ke snižování uhlíkové stopy, dopadů na životní prostředí, oblast lidských práv či způsoby řízení společnosti a CSR. Už nyní vidíme, že se to takto v mnoha firmách, zejména těch nadnárodních, ale dokonce i v některých českých, již děje, že řada jich přijala cíle udržitelného rozvoje OSN a dobrovolně je reportuje.

Finanční ředitelé a manažeři by přitom měli být také součástí tvorby firemní strategie udržitelnosti. Měli by být členy týmů hledajících nová udržitelná řešení s důrazem na udržitelný rozvoj a bez negativních dopadů na dlouhodobé finanční výsledky a všechny tyto aktivity musí být schopni vykazovat v souladu se směrnicí CSRD.

Můžete uvést nějaké příklady dopadu na chod společnosti?

To samozřejmě závisí na typu společnosti, předmětu jejího podnikání či technologii výroby. Některé společnosti budou schopné upravit svůj výrobní program poměrně snadno, jiné díky vývoji nových zelených technologií získají obrovskou příležitost pro expanzi, další zase budou muset hledat udržitelnou strategii mimo svou hlavní činnost, protože ta výraznější změny neumožňuje. Existují však i jednoduchá opatření, která mohou zavést prakticky všichni. Příkladem takového opatření může být návrh na snížení počtu leteckých služebních cest a jejich nahrazení online schůzkami, díky čemuž firma zásadně sníží svou uhlíkovou stopu. Finanční manažer také podrobně vidí do spotřeby elektrické energie. Analýzou pak může zjistit, že když například budou zaměstnanci místo výtahu používat schodiště, tak se ušetří a zároveň díky pravidelnému pohybu zaměstnanci posílí své zdraví.

Důležitým tématem v rámci nové směrnice je oblast ESG, tedy požadavky v oblasti společenské odpovědnosti a ekologické udržitelnosti. Jak se k tomu organizace prozatím staví?

V současné době již mnoho firem řeší dopady své činnosti na životní prostředí, málokdo se ale zatím zaměřuje i na další oblasti, které ESG zahrnuje, tedy sociální a společenské dopady, S, a to jak je firma jako celek řízena, G. 

Mnoho šéfů firem v ESG vidí obrovskou příležitost, jak získat konkurenční výhodu. Když chce ředitel šéfovat firmě i za deset let, tak do toho musí jít. Nemá na výběr. Je to trochu jako s digitalizací. Sama nesnáším, když se musím neustále učit a přizpůsobovat technologickým novinkám, ale prostě musím. Je to „in or out“.

Posouvá se tedy podle vás myšlení českých manažerů v oblasti udržitelnosti?

Ano, to v každém případě. Je velký rozdíl, jak jsme se bavili o klimatu před pěti lety a jak se o něm bavíme dnes. Tón se hodně změnil. Kdo se tomu nebude skutečně věnovat, toho to převálcuje. Například Česká bankovní asociace vydala dokument, kde se na to snaží firmy připravit. Jasně říká, co od firem banky očekávají a že už za pár let po nich budou chtít reálně vyčíslit jejich uhlíkovou stopu. Pokud ji nevyčíslí, budou mít problém s financováním.

Jaký postup byste organizacím doporučovala?

V první řadě musí hledat takovou obchodní, případně výrobní strategii, která nějakým způsobem přispívá ochraně planety. Podívat se například na odpad z výroby, jestli se nedá nějak zužitkovat. Nebo zanalyzovat, zda lze udělat bezpapírovou kancelář nebo při vytápění využít alternativní zdroje.  Určitě nesmí jít o samoúčelnou likvidaci provozů, když změny budou znamenat jen dodatečné náklady, nikdo se do nich nepohrne. Kromě změn v oblasti environmentální by také firmy neměly opomíjet ani to zmiňované S a G.

Stejně tak musí investoři změnit systém odměňování vedení firem. Ředitelé jsou často odměňováni v závislosti na dosaženém zisku, logicky tedy nebudou implementovat nic, co jim sníží výdělek.

Jakou roli v moderních trendech, které ovlivňují nejen svět financí, hraje ACCA?

Věříme, že finanční odborníci jsou pro růst ekonomik a prosperitu podniků naprostou nezbytností. Naše profesní organizace má po celém světě více než 233 tisíc stávajících a 576 tisíc budoucích členů, špičkových odborníků z nejrůznějších odvětví.

Máme přehled o nejnovějších trendech, legislativě i zákonech a pomáháme je utvářet. Díky tomu jsme schopni vychovat inovativní, strategicky uvažující finanční experty, které rychle se měnící svět potřebuje. V rámci českého předsednictví EU například v listopadu v Praze pořádáme konferenci ‚Sustainability in corporate governance: from concepts to practices‘, na níž vystoupí přední světoví odborníci na korporátní finance a udržitelnost.